Act 7 | CzeCSP | STEP | Velekněz řekl: „Je tomu [skutečně] tak?“

Acts 7

Štěpánova řeč

1 Velekněz ^▼▼4,6p řekl: „Je tomu [skutečně] tak?“ 2 A on začal mluvit: „Muži bratři ^{▼▼1,16p; 23,1; 28,17} a otcové, ^▼▼22,1 poslyšte: Bůh slávy ^{▼▼Ž 29,3; 1K 2,8} se ukázal našemu otci Abrahamovi, když byl v Mezopotámii, dříve než se usadil v Cháranu, ^{▼▼Gn 11,31—12,1} 3 a řekl mu: 'Vyjdi ze své země a ze svého příbuzenstva a jdi do země, kterou ti ukážu.' ^{▼▼//Gn 12,1} 4 Potom vyšel z Chaldejské země a usadil se v Cháranu. A odtud jej Bůh po smrti jeho otce přestěhoval do této země, ve které vy nyní bydlíte. 5 A nedal mu v ní za dědictví ani píď ^{▼▼ř.: krok nohy (pravděpod. místo, na kterém by stál)} země, ^{▼▼Dt 2,5} ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu a po něm jeho potomstvu, ^{▼▼ř.: semeni; srv. Gn 12,7; 13,15; 15,5.18; 17,8; 24,7; 48,4} ačkoliv ještě neměl dítě. ^{▼▼Gn 16,1} 6 Bůh promluvil takto: ^{▼▼var.: k němu} 'Jeho potomci ^{▼▼ř.: semeno} budou žít jako cizinci v cizí zemi; tam je zotročí a čtyři sta let s nimi budou zle nakládat. 7 Ale národ, jemuž budou otročit, budu soudit já,' řekl Bůh, 'a potom vyjdou a budou ⌈mi sloužit⌉ ^{▼▼n.: mne uctívat} na tomto místě.' ^{▼▼//Gn 15,13n} 8 I dal mu smlouvu obřízky. ^{▼▼Gn 17,10} A tak, když zplodil Izáka, osmý den ho obřezal; ^{▼▼//Gn 21,2—4} podobně i Izák obřezal Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů. ^{▼▼Gn 35,23—26}

9 Patriarchové žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta; ^{▼▼Gn 37,11.28} ale Bůh byl s ním, ^{▼▼Gn 39,2.21} 10 vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu milost i moudrost před faraonem, egyptským králem, a ten ho ustanovil vládcem nad Egyptem i [nad] celým svým domem. ^{▼▼Gn 41,37—44} 11 Potom přišel na ⌈celý Egypt⌉ ^{▼▼var.: celou egyptskou zemi} i Kanaán hlad ^{▼▼Gn 41,54n} a veliké soužení, a naši otcové nenalézali obživu. ^{▼▼ř.: ()pokrmy; Gn 42,5} 12 Když Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, vyslal tam naše otce poprvé. ^{▼▼Gn 42,2} 13 Při druhé návštěvě se Josef dal svým bratřím poznat ^{▼▼HL; Gn 45,1—4} a Josefův rod ^{▼▼n : rodina} se stal faraonovi známým. ^{▼▼ř.: zjevným; Gn 45,16} 14 Josef poslal vzkaz a zavolal k sobě svého otce Jákoba a celé příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti duší. ^{▼▼Gn 46,27} 15 A sestoupil Jákob do Egypta ^{▼▼Gn 46,1—7} a zemřel on ^{▼▼Gn 49,33} i naši otcové. ^{▼▼Ex 1,6} 16 Přenesli je do Sichemu a uložili v hrobce, kterou Abraham koupil za stříbro ^{▼▼ř.: cenu stříbra; Gn 23,16} od synů ⌈Emorových v Sichemu⌉. ^{▼▼var.: Emora (otce / syna) Sichemova; Gn 33,19; 50,13}

17 Jak se však přibližoval čas zaslíbení, které Bůh vyhlásil ^{▼▼var.: zaslíbil} Abrahamovi, lid v Egyptě rostl a množil se, 18 dokud [v ^{▼▼ř.: nad Egyptem} Egyptě] nepovstal jiný král, který Josefa neznal. ^{▼▼Ex 1,7n} 19 Ten s naším rodem jednal lstivě ^{▼▼Ex 1,10} a zle a přinutil [naše] otce odkládat své novorozence, aby nezůstávali naživu. ^{▼▼Ex 1,22} 20 V té době se narodil Mojžíš a byl ⌈krásný před Bohem⌉. ^{▼▼prav. zn. 'velice krásný'; srv. Ex 2,2.} Tři měsíce ^{▼▼He 11,23} byl chován v domě svého otce. 21 A když ho odložili, vzala si jej faraonova dcera a starala se o něj jako o svého syna. 22 Mojžíš byl vychován ve vší egyptské moudrosti ^{▼▼[to není v StS výslovně uvedeno, ale zmiňují to historikové Filó i Josephus]; 1Kr 5,10} a byl mocný ve slovech i ve svých skutcích.

23 A když se dovršoval jeho čtyřicátý rok, vstoupila mu na srdce myšlenka, aby se podíval na své bratry, syny Izraele. ^{▼▼Ex 2,11n} 24 A uviděl, jak se jednomu z nich děje křivda; zastal se ho a pomstil utiskovaného tím, že Egypťana zabil. ^{▼▼ř.: udeřil / srazil} 25 Domníval se, že [jeho] bratři pochopí, že jim Bůh dává skrze jeho ruku vysvobození, ale oni to nepochopili. 26 Druhého dne se u nich objevil, když se hádali; ^{▼▼n.: prali} snažil se je přivést k pokoji slovy: 'Muži, jste bratři, proč ubližujete jeden druhému?' 27 Ale ten, který ubližoval svému bližnímu, ho odstrčil a řekl: 'Kdo tě ustanovil nad námi vládcem a soudcem? 28 Snad mě nechceš zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?' 29 ⌈Kvůli těm slovům⌉ ^{▼▼n.: Při těch slovech; ř.: V tom slovu} Mojžíš utekl a bydlel jako cizinec v zemi madiánské, kde zplodil dva syny. ^{▼▼Ex 18,3}

30 A když se dovršilo čtyřicet let, ukázal se mu v pustině u hory Sinaj [Pánův] anděl ^{▼▼Mt 1,20} v plameni hořícího keře. ^{▼▼//Ex 3,2nn} 31 Když to Mojžíš uviděl, divil se tomu vidění; šel blíž, aby se pozorně podíval, a tu zazněl ^{▼▼ř.: stal se} Pánův hlas: 32 'Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, [Bůh] Izákův a [Bůh] Jákobův.' Mojžíš se roztřásl a neodvažoval se podívat. 33 Pán mu řekl: 'Zuj ^{▼▼ř.: Rozvaž} si z nohou sandály, neboť místo, na kterém stojíš, je země svatá. 34 Dobře jsem viděl soužení svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich sténání. I sestoupil jsem, abych je vysvobodil. A teď jdi, posílám tě do Egypta.' 35 Toho Mojžíše, kterého zavrhli, když řekli: 'Kdo tě [nad námi] ustanovil vládcem a soudcem?', toho Bůh poslal jako vůdce a vysvoboditele prostřednictvím ^{▼▼ř.: s rukou} anděla, který se mu ukázal v tom keři. 36 Ten je vyvedl ^{▼▼Ex 33,1} a činil divy a znamení ^{▼▼Dt 6,22; Neh 9,10} v egyptské zemi, při Rudém moři ^{▼▼Ex 14,21; 15,4; Ž 106,7; He 11,29} i v pustině po čtyřicet let. ^{▼▼13,18; Dt 8,4; Ž 95,9n} 37 To je ten Mojžíš, který řekl synům Izraele: 'Bůh vám z vašich bratrů vzbudí proroka, tak jako mne. [Toho poslouchejte.]' ^{▼▼//Dt 18,15} 38 To je ten, který byl ve shromáždění ^{▼▼ř. ekklésia [obecné užití slova, které se se stalo výrazem pro 'církev']} v pustině ⌈prostředníkem mezi⌉ ^{▼▼ř.: s} andělem, který k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. On přijal živá slova, ^{▼▼ř.: výroky} aby nám ^{▼▼var.: vám} je dal. 39 Jemu se naši otcové nechtěli poddat, ^{▼▼ř.: stát se poslušnými; Neh 9,16} ale zavrhli ho a obrátili se ve svých srdcích do Egypta ^{▼▼Ex 14,11n; Nu 11,5; Neh 9,17} 40 a řekli Áronovi: 'Udělej nám bohy, kteří půjdou před námi, neboť nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z egyptské země.' ^{▼▼//Ex 32,1.23} 41 I udělali v těch dnech tele, ^{▼▼Ex 32,2—8} přinesli té modle oběť a veselili se ze skutků ^{▼▼Zj 9,20} svých rukou. ^{▼▼Iz 2,8n} 42 Bůh se od nich odvrátil ^{▼▼Joz 24,20} a vydal ^{▼▼Sd 2,14p; Ř 1,24} je, aby sloužili nebeskému vojsku, ^{▼▼Dt 4,19; Jr 8,2; 19,13; L 2,13†} jak je napsáno v knize Proroků: ^{▼▼J 6,45} 'Což jste mně po těch čtyřicet let na pustině přinášeli krvavé oběti a dary, dome izraelský? 43 Nosili jste stánek Molocha ^{▼▼Lv 18,21; 1Kr 11,7} a hvězdu [vašeho] boha Remfana, obrazy, ^{▼▼n.: sochy} které jste si udělali, abyste se jim klaněli. Přestěhuji vás až za Babylon.' ^{▼▼//Am 5,25—27}

44 Naši otcové měli v pustině stánek svědectví, ^{▼▼Ex 38,21; Nu 9,15} jak nařídil ten, jenž mluvil k Mojžíšovi, aby jej udělal podle vzoru, ^{▼▼Ex 25,40; He 8,5} který uviděl. 45 Ten také naši otcové převzali a vnesli ^{▼▼Joz 18,1} s Jozuem do země ^{▼▼ř.: vlastnictví} pohanů, ^{▼▼ř.: národů} které Bůh zahnal ^{▼▼Ex 34,24} před našimi ^{▼▼ř.: od tváře našich …} otci. Tak to bylo až do dnů Davidových, 46 který nalezl milost před Bohem a žádal, aby směl vyhledat příbytek pro Boha ^{▼▼var.: dům Jákobův} Jákobova. ^{▼▼2S 7,8nn; Ž 132,1—5} 47 Teprve Šalomoun mu však vystavěl dům. ^{▼▼1Kr 6,1—38; 8,20} 48 Ale Nejvyšší ^{▼▼16,17; Gn 14,18p; L 1,32} nebydlí v domech zhotovených lidskýma rukama, ^{▼▼17,25; 1Kr 8,27} jak praví prorok: 49 'Nebe je mým trůnem, země podnoží ^{▼▼Mt 5,35} mých nohou. Jaký dům mi vystavíte, praví Pán, nebo jaké bude místo mého spočinutí? 50 Což to všechno neučinila má ruka?' ^{▼▼//Iz 66,1n}

51 Vy tvrdošíjní, ^{▼▼Ex 32,9; Dt 9,6} vy lidé neobřezaného srdce ^{▼▼Lv 26,41; Dt 10,16} i uší, stále vzdorujete Duchu Svatému ^{▼▼Iz 63,10; Ef 4,30} ; jak vaši otcové, tak i vy! 52 Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? ^{▼▼2Pa 36,15n; Mt 5,12} Zabili ^{▼▼Mt 23,31} ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého ^▼▼3,14 ; vy jste se nyní stali jeho zrádci ^{▼▼L 6,16} a vrahy, 53 vy, kteří jste přijali Zákon ⌈skrze anděly⌉, ^{▼▼n.: nařízením andělů; ř.: k nařízení andělů; (viz Ga 3,19 a He 2,2)} ale nezachovali jste jej.“

Kamenování Štěpána

Když to slyšeli, běsnili ^{▼▼ř.: byli rozřezáváni (jako pilou); 5,33} ve svých srdcích a skřípali proti němu zuby. ^{▼▼Ž 35,16; 37,12} 55 Ale on, plný Ducha Svatého, ^▼▼6,5 upřeně pohlédl k nebi ^{▼▼J 11,41} a spatřil Boží slávu ^{▼▼L 2,9; J 11,40; 12,41; Ř 3,23; 2K 3,18} a Ježíše, jak stojí po pravici ^{▼▼Mk 16,19!} Boží, 56 a řekl: „Hle, vidím nebesa rozevřená ^{▼▼var.: otevřená} a Syna člověka, ^{▼▼Mt 8,20p} jak stojí po pravici Boží.“ 57 Oni však vykřikli velikým hlasem, ^{▼▼L 4,33!} zacpali ^{▼▼Ž 58,5} si uši a společně se na něho vrhli. 58 Vyhnali ho ven z města a kamenovali. ^{▼▼14,19; srv. Lv 24,14; L 4,29} Svědkové ^{▼▼6,13; Dt 17,7} odložili své pláště k nohám mladíka, který se jmenoval Saul. 59 A kamenovali Štěpána, který vzýval Pána a říkal: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“ 60 Pak klesl na kolena a zvolal velikým hlasem: „Pane, nepočítej jim tento hřích.“ ^{▼▼L 23,34} Když to řekl, zesnul. ^{▼▼13,36; 1K 7,39; 1Te 4,13n}